IPA

1. Úvodem 

Budějovice byly založeny roku 1265 českým králem Přemyslem Otakarem II. na soutoku dvou řek - Vltavy a Malše. Historický střed Českých Budějovic je Městskou památkovou rezervací. Dosud se zachoval soubor městského opevnění s několika hradebními věžemi a baštami (Železná panna, Otakarka, Rabnštejnská věž). Uprostřed MPR je čtvercové náměstí 100x100 metrů a uprostřed něj barokní Samsonova kašna. Dominantou náměstí je vedle kašny barokní radnice.
Na náměstí jsou historické domy s loubím, rozložitou barokní radnicí se zvonkohrou. Vedle severovýchodního roku náměstí je chrám sv. Mikuláše, Černá věž (72 m). Téměř nejstarší stavbou v metropoli je Kostel Nanebevzetí pany Marie na Piaristickém náměstí, vedle ní dominikánský klášter též ze století 13.. Známá je i renesanční restaurace v Krajinské třídě - Masné krámy empírovým štítem. Mezi další historické budovy patří biskupská rezidence, empírové Jihočeské divadlo, novorenesanční Jihočeské muzeum. Nejvýznamnější technickou památkou je asi strážní domek - pozůstatek nejstaršího nádraží na evropském kontinentě z dob koňky (Mánesova ulice), zájezdní hostinec U Zelené ratolesti a další budovy po koněspřežce.

2. Historická budova radnice 

Radnice je původně renesanční z 50. let 16. století, ale v letech 1727 – 30 byla barokně přestavěna podle návrhu Antonína E. Martinelliho. Dvoupatrová budova radnice má tři věže a je ozdobena sochami od Josefa Dietricha. Na atice jsou umístěny alegorické sochy občanských ctností - Spravedlnost, Statečnost, Moudrost a Opatrnost - od sochaře Dietricha. V obřadní síni můžeme spatřit fresku Šalamounova soudu zhotovenou Janem Adamem Schöpfem v roce 1730. Na radnici se nachází zvonkohra, pamětní deska T. G. Masaryka a kovová míra „vídeňský loket“. Uvnitř je také známý gobelín oslavující město na soutoku Vltavy a Malše – pochází od C. Boudy. 

3. Černá věž 

Symbolem města Českých Budějovic je goticko-renesanční Černá věž, která dominuje celé sedmdesátce českobudějovických věží, vížek a věžiček. Černá věž je v Čechách ojedinělým příkladem renesanční městské zvonice o výšce 72,29 metrů s devíti nestejně vysokými patry. Ve zvonovém patře byly umístěny zvony Bumerin (hmotnost 3.429 kg), Oktáva, Marie a v roce 1995 přibyl nový Budvar (hmotnost 1.100 kg). Černá věž byla definitivně dostavěna roku 1577, kdy byl vložen do věžní makovice pamětní spis o stavbě věže. Stavbu postupně za sebou vedli tři stavitelé, všichni italského původu.

 

Při dokončení stavby v r. 1577 bylo do její kopule uloženo pouzdro se zakládací listinou a dobovými dokumenty; k nim byly při všech pozdějších opravách přidávány další.

 

Z ochozu Černé věže se Vám naskytne krásný pohled na celé město a zejména na střed města s památkovou rezervací. Dále odsud uvidíte zámek Hluboká nad Vltavou a kraj okolo Týna nad Vltavou (na severu). Když se podíváte na jih, a nebude mlha, spatříte kraj v okolí Doudleb, Novohradské hory, vrchol Kletě nad Českým Krumlovem (s rozhlednou a lanovkou) i větší část Šumavy.

 

v Stavitelé: Hans Spatz, Lorenz, Vincent Fugeral 

v Základní kámen položen: 20. června 1549

v Stavba dokončena: 30. května 1577

v Výška věže: 72,29 metru 

v Počet schodů: 225 

v Odchýlení věže od vertikální osy: 36 cm

v Síla zdiva v základech: 310 cm
Síla zdiva u hodin: 196 cm
Zvony: Budvar odlit r. 1995, hmotnost 1100 kg; Bummerin odlit r. 1723, průměr 182 cm, hmotnost 3429 kg; Marta průměr 145 cm, hmotnost 1742 kg; Umíráček odlit r. 1705, průměr 45 cm; Stříbrný zvon (v báni) odlit r. 1630, průměr 103 cm

v Opravy Černé věže proběhly v těchto letech: 1697, 1809, 1848, 1980 - 1985 

 4. Katedrální chrám sv. Mikuláše

 Chrám sv. Mikuláše, který se nachází v rohu náměstí hned vedle vysoké Černé věže, byl původně městským farním kostelem. Tento kostel byl založen roku 1297, tedy brzy po založení Českých Budějovic. Z této doby dodnes stojí obvodové zdi polygonem uzavřeného vysokého chóru. V letech 1518 – 35 byl kostel sv. Mikuláše přestavěn na pozdně gotické síňové trojlodí. Po požáru v roce 1641 došlo k přestavbě kostela. Tato přestavba probíhala do roku 1649 a interiér chrámu byl nově zaklenut a ozdoben raně barokním štukem.

 

Západní průčelí kostela je bohatě členěno. Vysoký štít byl upraven v letech 1686 – 88 stavitelem Giacomo de Maggi. Na výzdobě štítu se podílel sochař Tomáš Zeisl. V ose obou bočních lodí se nachází barokní kaple, které byly upraveny v 18. století. V jižní kapli si povšimněte nástropní fresky Smrt Panny Marie, která byla vytvořena roku 1740. Vybavení kaple pochází z 18. století. Vzácný je i hlavní oltář od Leopolda Hubera z roku 1791. Oltářní obraz pochází ze staršího oltáře a roku 1649 jej vytvořil Jiří Bachmann. Povšimněte si také bohatě vyřezávané rokokové kazatelny, která byla do Českých Budějovic přivezena roku 1785 z pražského kostela Kajetánů. 

5. Kaple Smrtelných úzkostí Páně

 Barokní a stojí volně na východ od katedrály (za kostelem). Tato kaple v letech 1727 – 31 nahradila starší středověkou kapli. V klenbě kaple se nachází freska od Jana A. Schöpfa. Kaple původně uzavírala křížovou cestu, která byla vestavěna do obvodní zdi hřbitova. Hřbitov byl ale v roce 1784 zrušen, takže dnes kolem kostela sv. Mikuláše neuvidíte ani hroby, ani hřbitovní zeď a tudíž ani křížovou cestu.

 

6. Náměstí Přemysla Otakara II.

Hlavní městské náměstí má čtvercový půdorys o straně 133 metrů. Rozloha náměstí je zhruba 1,7 hektarů. Jedná se o největší čtvercové náměstí v České republice. Kolem náměstí se nachází pěkné gotické, renesanční a barokní domy s loubím. Na domech se dochovaly četné gotické portály, arkády, loubí, bezžebrové gotické klenby loubí s lomenými čely a renesanční průčelí ze 16. století. Náměstí Přemysla Otakara II. je opravdu unikátní a domy s loubím a krásným průčelím se zde nacházejí v rozsahu, který nemá ve střední Evropě obdoby.

 

7. Samsonova kašna 

Byla postavena na místě pranýře v letech 1720 – 27 a je dílem Josefa Dietricha a Zachariáše Horna, kteří ji vytvořili podle návrhu Františka Bauguta a Jana Rappa.

Kašna, zejména její vodní nádrž (průměr 17 metrů) patří k největší svého druhu v Čechách. Při dopravě mušle na Náměstí r. 1721 musela být dokonce rozšířena Svinenská brána.

Čtyři atlanti nesou lasturu se sochou Samsona a lva - sochařské dílo budějovického mistra Josefa Dietricha z let 1721 - 1727. Samsonova socha byla v roce 1990 nahrazena kopií z dílny sochaře Ivana Tláška.

V roce 1999 proděla celkovou rekonstrukci, plastiky byly nahrazeny kopiemi. Byla zrekonstruována celá vodní nádrž, rozvody vody atd.. Navíc bylo nainstalováno nové barvené osvětlení kašny. Opravená kašna byla slavnostně zprovozněna 28.10.1999, krátce po 19. hodině.

 

Architekt: Franze Baugutta, sochař: Josefa Dietricha (kopie Ivan Tláška), postavena: r. 1721-1727.

 

8. Dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie 

Jedná se o soubor objektů s kostelem Obětování Panny Marie: Výstavba byla zahájena roku 1265 na popud Přemysla Otakara II. V interiéru kostela jsou dochovány zbytky malířské výzdoby ze 14. a 15. století (desetimetrová postava sv. Kryštofa, dále sv. Dorota, Zvěstování Panny Marie a sv. Jiří. K jižní straně trojlodí je přistavěna konventní budova, uvnitř rámována křížovou chodbou se rozkládá rajská zahrada. Josefovými reformami byl dominikánský konvent zrušen, přestěhovala se sem kolej piaristů, které v roce 1885 nahradili redemptoristé. Ti provedli stavební úpravu kostela v novogotickém stylu, v němž se dochovala i velká část kostelního mobiliáře. U příležitosti Mezinárodního dne památek bude veřejnosti zpřístupněno i přízemí Bílé věže s malbami.

 

Dominikánský klášter byl založen již při založení města a byl vytyčen na jeho západním okraji. Klášter roku 1784 zrušil Josef II. a klášterní budovy byly předány piaristům. Piaristé sem přenesli své gymnázium, které však bylo v roce 1871 zestátněno.

 

Bývalý klášterní kostel, který se nachází na Piaristickém náměstí, je trojlodní bazilika, která má příčnou loď a pětiboce uzavřený vysoký chór s původními kružbovými okny. Stavby hlavní lodi (chóru) byla ovlivněna cisterciáckou stavební hutí blízkého kláštera Zlatá Koruna.

 

Klášterní kostel Obětování Panny Marie je utvářen jako bazilikální trojlodí s nevystupující příčnou lodí. Kněžiště je orientováno k východu a západní průčelí přiléhá k městské hradbě. Trojlodí je rozděleno šesti páry mezilodních pilířů a zaklenuto křížovými klenbami na profilovaných žebrech. Mezilodní arkády, stejně jako okenní otvory v trojlodí, byly původně zaklenuty lomenými gotickými oblouky, současná půlkruhová klenutí jsou výsledkem barokní úpravy ze 17. století. Z barokního období je také štuková výzdoba hlavní lodi, varhanní kruchta v západní části kostela, kaple sv. Anny při severní lodi a předsíň s malou hudební tribunou v severní části příčně lodi. Prostorně kněžiště lemovaly zvenčí původní gotické kaple, upraveně v 17. století a zbořené r. 1865. Pouze jižní kaple byla zčásti využita a upravena na sakristii. Původní půdorys obou kaplí je dnes vyznačen v dlažbě Piaristického náměstí. Z jihu přiléhá ke kostelu křížová chodba kláštera.

9. Zbrojnice (Solnice) 

Budova zbrojnice se nachází na Piaristickém náměstí vedle kostela a kláštera dominikánů. Tato budova pochází z roku 1531 a později v ní byl solní sklad. Budova má vysoký krov a stupňovitý štít se střílnami a kamennými maskami.

 

10. Městské opevnění

Městské opevnění bylo budováno již za Přemysla Otakara II., zakladatele města. Opevnění bylo po roce 1339 upravováno a na konci 15. století bylo zesíleno. V 16. století bylo opevnění znova přestavováno. Do dnešní doby se na západním konci bývalého středověkého města zachoval souvislý úsek hradeb s tzv. Otakarovou baštou (Otakarkou) a hradební věží zvanou Železná panna. Tyto hradby si můžete prohlédnout mezi Biskupskou ulicí a bývalým dominikánským klášterem a také v domech Panské ulice. V severozápadní části města stojí samostatně Rabštejnská věž, která dříve také byla součástí opevnění. Rabštejnská věž pochází ze 14. století. V místech barokních bastionů, které byly postaveny v letech 1640 – 61, se v dnešní době nachází městské sady.

11. Rabenštejnská věž

Je součástí městského opevnění ze západu. Byla zbudována v průběhu 14. století. Stavba se zpevněnými nárožími je zakončena vysokou valbovou střechou. Do přízemí se původně vstupovalo žebříkem z 1. patra. V 1. polovině 19. století byla věž přestavbou upravena na byty v pozdně klasicistním stylu.

 

12. Železná panna

Věž, která je rovněž součástí, městského opevnění. Pojmenování vzniklo podle mučidla, které bylo dle pověsti ve věži umístěno. Bylá vystavěna pravděpodobně ve 14. století. Čtyřpatrová stavba s odsazeným posledním podlažím je rovněž překryta valbovou střechou. Přístup býval z ochozu v úrovni 1. patra, v 19. století byl probourán dodatečný přímý vstup do přízemí.

 

13. Biskupská zahrada

Vznikla na místě bývalého parkánu, tj. prostoru mezi hlavní městskou hradbou s Otakarovou baštou a parkánovou hradbou s altánem postaveným na místě bašty situované ve vnější hradbě. Je součástí areálu Biskupství českobudějovického.

 

14. Masné krámy

Vyhledávaným objektem jsou Masné krámy, které pochází z doby kolem roku 1560. Vstupní průčelí bylo empírově upraveno. Masné krámy byly roku 1953 adaptovány na restauraci.









15.Bývalý klášterní kostel sv. Anny (Koncertní síň)

Tento kostel patřil původně kapucínskému klášteru. Má loď s valenou klenbou z let 1615 – 21. Kostel sv. Anny byl roku 1709 renovován a znovu empírově upraven roku 1804. Nyní se v kostele nachází koncertní síň.

16. Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa

Kostel se nachází na Pražském předměstí a byl původním kostelem předkolonizační osady, poblíž které byly později založeny České Budějovice. Obvodové zdi kostela jsou snad už z poloviny 13. století. Kolem roku 1461 byl kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa nově zaklenut síťovou klenbou na vtažené opěrné pilíře.

17. Bývalý špitální kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice byl založen roku 1515. V roce 1766 upravil interiér a kostel vymaloval František J. Prokyš.

 
18. Jihočeské muzeum

Budova muzea byla postavena v letech 1898 – 1901 ve stylu novorenesančním podle plánů Viktora Schwerdnera z Plzně. Dnes si v muzeu můžete prohlédnout přírodovědnou a historickou expozici regionu, sbírku jihočeského národopisu a uměleckých řemesel a také dokumenty k historii koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec.

19. Koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince

Legenda města České Budějovice

 

 

A nemůžeme zapomenout na "legendu", Láďu Kajbara, který k našemu městu vždy patřil. Vzpomínáte ???